tak hned vzpomenu reprízy vážící se k této hře: "Dezertér z Volšan" , že ještě  19. ledna to bylo opět sehrána v KD- Dobříš a také  ještě to bylo 31. ledna pro zdejší gymnázium. Pak jsme hostovali 16.IV. v Novém Kníně a 18. IV. jsme také zajeli do Příbrami ochutnat „profi-scénu". Pak 12. VI. do Mníšku pod Brdy a  20. srpna jsme při dešti hráli v přírodním divadle – Stará Huť . A pak opět  v Dobříši a to 16. října ( ale to jen abychom si  ji „zvopákli“), neb 18. října jsme  zajížděli na II. konání družebního setkání v Humenném. Nu  a také 4. listopadu naše cesta zamířila do námi milovaného Čenkova. ( Ale derniéra dokonce byla ještě v roce: 16.V. 2006) 

Také Martin Zajíček se souborem (dle záznamu), započal 11.III.2003  nacvičovat, se souborem Kružnice , světovou hru od Jeana Moliéra:

„ L a k o m e c“  

Hra proto byla premiérově uvedena v Kulturním domě – Dobříš  a to  11.  června  2005.Úspěch se pochopitelně dostavil a mne samotného i s poděkováním.  Těším se, že z mnoha těch dětiček ( tenkráte vyhlížející) nyní však, coby mládenci a slečny, mohli  být nápomocni režijní  spolupráci a tím také v zájmu pro mého přítele Martina Zajíčka.                                                                                                                                 Ovšem ani já jsem nemohl „spát“,  protože počátkem tohoto roku jsem započal s nácvikem dětské scény Kroužek  (nově doplněných utvořen malýcmi děcky),  abych je mohl uvést na jeviště hrou od Václava Vaňátka:

„Jak květinky přezimovaly“ 

Bylo to  2x pro školní mládež  27. – 28. června 2005  a 28. června ještě pro dospělé  v 17,00 hod.  ! Až  teprve potom  mohly  začít  prázdniny !

Nu a po prázdninách vstoupila  do spolku má sestra Eva Jarolímková a navázala pro náš spolek bezplatnou činnost už snad proto, že jako ve svém oboru je  cukrářka. Žádný soubor, u nás na scéně hrající, neodešel bez vkusného a tím spolkem věnového                            ,dortu.  Díky moc a moc za takovouto pomoc !                                   Dokonce také Jarda Pulec započal s nácvikem divadelní hry o nějaké mošně a pak dokonce i „Saturnin“, ale pro nezájem(?) účinkujících se hry neuskutečnily. Ovšem  další hra, upravená do současných poměrů, v námětu  Carlo Goldoniho  byla nacvičována: "Mirandolína" . Ale důvodem úpravy bylo  jednak okostýmování, neb finance nebyly ! Hlavně ta byla komedie, kterou jsem spatřoval s podivínskými , podnikatelskými metodami, které se mohly  dít a to díky té „sametové revoluci“. Proto, něco z paběrek herecké mládeže ze souboru  Kružnice a v doplnění  o další zájemce z gymnázia,  jsem nastudoval  (tak trochu i v naivním provedení) hru :

„ M i r a n d o l í n a“