Jak to dnes vypadá s Dobříšským divadelním festivalem?

Dobříšský divadelní festival (letos od pondělí 16. května do pátku 20. května) bude letos opět už pojedenácté součástí městských májových slavností. Jako organizátoři jsme předběžně oslovili amatérské soubory z okolí, abychom věděli, jaká představení mohou nabídnout. Během ledna jsme vytvořili organizační výbor a ten pak za pomoci i ostatních členů souboru domluví a připraví vše potřebné.

Jako vystupující na festivalu aktuálně váháme, kterou hru nastudovat. Bylo domluveno začít od začátku roku zkoušet operetu Jaroslava Jankovce Děvče z přístavu z třicátých let minulého století. Na první zkoušce se nás ale sešlo pouze několik, takže režisér Mirek Procházka začal uvažovat i o alternativě – hře Okénko od Olgy Scheinpflugové, která by se vrátila na repertoár souboru po několika letech s novým režisérem a samozřejmě i se změnami v obsazení. Nejnověji jsme začali koketovat s hrou Nejstarší řemeslo od americké autorky Paly Vogel, nositelky Pulitzerovy ceny. Nechme se společně překvapit, co nakonec soubor vybere.

Kde všude vystupujete?

Především je naše představení možné vidět v Dobříši, kde vystupujeme tak 3 až 4x do roka. Zhruba stejný počet představení má soubor i mimo Dobříš. Loni jsme například odehráli jedno představení ve Světcích u Jindřichova Hradce, kam jsme byli pozváni na slavnosti pořádané ke kulatému výročí vzniku obce. 

Kromě vlastních divadelních představení členové souboru vystupují v rámci různých akcí se scénkami, které jsou součástí zábavných programů při dětských dnech, o čarodějnicích, na Mikuláše a dalších.

Jaký je Váš repertoár?

Loni jsme vystupovali převážně se S.H.O.W. režisérů I. Tomíškové a V. Kůrky. Pro sváteční představení o Vánocích režisér Ivan Sutnar připravil sváteční variantu této S.H.O.W., při níž se objevil i dětský herecký talent Mojmíra Bláhy, kterými je některými považován za nového Tomáše Holého.

Loni měla derniéru zpěvohra J. Kubíka V tichém domě na Čertovce v režii legendy místních ochotníků V. M. Procházky.

Která hra byla nejúspěšnější?

V souboru převládá názor, že se jednalo o pohádky (například  Žabí královna, nebo Princezna písnička). Když se člověk podívá do kroniky, zjistí, že se některé hry na repertoár divadla po čase vrací. Jestli by to byl znak úspěšnosti, jednalo by se například o Gangstery z Valance, nebo již zmíněnou zpěvohru V tichém domě na Čertovce.

Otázkou samozřejmě je, jak by hlasovali diváci.

Jakým směrem se chcete ubírat dále?

Historie souboru je spjata s klasickým ochotnickým divadlem. Na tomto repertoáru se tříbí naše herecké umění a zachovávají se lety nabyté zkušenosti o ostatních divadelních profesích. Zhruba jednou za 2 roky bychom tedy na repertoár rádi zařadili nějakou novou „klasiku“.

Zároveň ale mezi našimi diváky cítíme hlad po jiném typu zábavy, jak ukázal úspěch jiných amatérských divadel z Dobříše a okolí, které nastudovaly mladší věci a přišly i s vlastními hrami. Dlouho nepoznaný úspěch mělo i představení naší loňské S.H.O.W., což byl vlastně soubor scének převzatých z televizních zábavních pořadů, seriálů a reklam.

Pro vánoční představení jsme připravili vlastní scénky na motivy pořadu Prostřeno nazvané Pomsta psem a Sushi de Boheme. Komplikovanost textů nám zabránila nakonec tyto scénky do vánočního představení zařadit.

Do budoucna bychom však chtěli jít tímto směrem a každý rok nastudovat jednu hru o současných tématech, úspěšnou buď u jiných divadel, nebo zkusit představit třeba i vlastní hru.

S kým převážně spolupracujete?

Především spolupracujeme s místním kulturním domem, tedy s jeho zaměstnanci. Na jednotlivá představení máme domluvená i hostování od ostatních dobříšských divadel, Frk-nügnung tyjátru a Kuklík tyjátru, a dále od herců, které soubor, nebo jeho členové potkali během svého života na divadelních prknech.

V rámci Dobříšského divadelního festivalu spolupracujeme dlouhodobě s divadly v blízkém okolí z Čenkova, Loděnice, Jinců, Staré Huti, Nového Knína.

Na konci tohoto a na začátku příštího roku bychom navíc chtěli pořádat za finanční spolupráce Středočeského kraje Podbrdský festival amatérského divadla, kdy bychom v Dobříši představili našim divákům i amatérské soubory z větších vzdáleností, se kterými běžně nespolupracujeme. Formát festivalu by byl takový, že vždy jednou týdně by po dobu 4 až 5 týdnů bylo možné shlédnout soubory například ze Sedlčan, Hořovic, Mníšku, Petrovic, Vraného, Březnice, Rožmitálu, Dobřichovic, nebo Řevnic. Našemu souboru, i ostatním dobříšským amatérským souborům, by to umožnilo se předvést na jejich domácích scénách.

Kolik má divadelní spolek členů?

Okolo 20. Přesnou evidenci, koho spolek považuje za člena, kdo se cítí členem, kdo pouze hostem, nebo sympatizantem, nemáme.

Mně osobně to vadí. Pozdvižená obočí očekávám i u lidí, kteří třeba posuzují naše žádosti o finanční spoluúčasti, ale jak jsem pochopil, kolegové v tomto „chaosu“ z hlediska členství žijí dlouhodobě a soubor funguje, takže to zřejmě není vůbec podstatné.

Je o hraní v ochotnickém spolku zájem?

O tom svědčí skutečnost, že loni obnovil veřejné vystupování třetí ochotnický soubor v Dobříši a krátkodobě se uvažovalo i o mezisouborovém dočasném tělesu s názvem 263 01.

Zároveň v loňském roce po asi pěti letech začal samostatně působit i dětský soubor, který zatím jenom zkouší (každý čtvrtek mezi 18:00 a 19:30).

A jak nabíráte a prověřujete nové herce?

Jsme ryzí amatéři. Nějaká role se u nás během roku vždy pro každého najde. Důležitá je chuť.

V tuto chvíli stojí soubor na vyzrálých starších herečkách, potřebovali bychom doplnit soubor dívkami a ženami mladé a střední generace a u mužů prakticky bereme vše.

Musíme si často vypomáhat hostováním, což znamená většinou dojíždění, komplikace při zkouškách (každou středu od 19 hodin), ale v mnoha případech nám to dává možnost spolupracovat s kvalitnějšími herci, než jsou mnozí z nás.

Jak dlouho trvá příprava a nazkoušení divadelní hry?

Záleží na typu hry, množství postav ve hře, scénické náročnosti hry. Přípravná fáze výběru a přizpůsobení hry našim možnostem trvá tak 2 měsíce, vlastní nastudování hry pak 4 až 5 měsíců při frekvenci zkoušek 1x týdně.

Kolik lidí se na uvedení hry podílí?

Zase záleží na typu hry. Snažíme se vybírat hry, kde účinkuje do deseti postav. Samozřejmě existují i one(wo)manshow nebo hry pouze pro 2 herce, ale naší snahou zatím je zapojit do hry většinu souboru.

Kromě vlastních herců je potřeba ještě režisér, někdy dramaturg, zvukař a jevištní technik. Kromě zvukaře se ostatní většinou rekrutují z herců.

Co se stane a jak řešíte, když Vám před představením onemocní půlka souboru?

Většina rolí je nastudována alternativně. Drobné komplikace zdravotní, nebo kolize s prací se tak dají vyřešit. Onemocní-li půlka souboru, nezbývá než představení přeložit, nebo odvolat.

Jinak zkušenější kolegové razí zásadu, že omlouvá pouze smrt. Některá představení tak některé postavy z našich her odehrály o berlích, o sádrách se snad ani bavit nemusíme.

Jak to vypadá se zapojením mládeže?

V minulosti měl spolek i dětský soubor Kroužek. S hrou Neohrožený Mikeš jsme dokonce před lety uspěli na krajských soutěžích ochotnických divadel. Asi před pěti lety již mezi členy souboru nebyla energie se o dětský soubor starat. Znovu jsme o tom uvažovali loni, ale byli jsme předstiženi známou dobříšskou divadelnicí I. Klimentovou.

Samozřejmě se chystáme spolupracovat a nabídnout pro mladé herecké elévy naše zázemí i zkušenosti.

Můžete nám představit největší hvězdy Vašeho divadla?

Určitě jsou to zakladatel souboru Mirek Procházka a herečky Eva Jarolímková, M. Braná, D. Piharová a M. Marhoulová.

Na poslední zkoušce se objevil i charismatický Vladimír Paukert, který se dříve na několika projektech spolku podílel, a který se po letech vrátil bydlet na Dobříš. Jeho herecké umění nezůstane našim divákům skryto.

Mezi mladými herci bych jmenoval především Ivana Sutnara, který zkouší i režii, dále i hudebně velmi talentovanou Lucii Kůrkovou, kterou však čekají mateřské povinnosti.

Mezi hostujícími herci, kteří nám loni pomohli, bych jmenoval především Martina Zajíčka, Jardu Pulce a R. X. Oliveriuse.

Jak se k divadelnímu spolku staví město, pociťujete jeho podporu?

Od představitelů města cítíme při každém setkání zájem o naše problémy a někdy i podporu při jejich řešení. Pomoc všem těmto aktivitám přichází v Dobříši zatím přes kulturní dům, který jednotlivým souborům poskytuje osvětlené a vytopené prostory pro zkoušky i vlastní představení zdarma.

V minulosti jsme i několikrát dostali dotaci na ochotnický festival.

Kulturní dům Dobříš postupně i s naší technickou pomocí dovybavil jeviště i zázemí kulturního domu. V loňském roce jsme poprvé požádali o dotaci z grantu města, kde kromě jiného chceme doplnit osvětlení jeviště a hlavního sálu kulturního domu dle potřeb divadelníků.

Kde jste se naopak setkali s nepochopením představitelů města pro potřeby amatérského divadla?

Skladové prostory vlastního kulturního domu, divadelních souborů a spolků majících zázemí v kulturním domě jsou přeplněné. Některé rekvizity, kulisy a další věci jsou přístupné teprve po dlouhém odklízení častěji používaných uskladněných věcí. Při tom samozřejmě dochází i k poškození a ztrátám pozic jednotlivých uskladněných věcí.

Nabídli jsme městu koncepci doplnění ocelodřevěného mezipatra ve stávajícím skladu, který by problém řešilo s předpokládaným rozpočtem okolo 100.000 Kč.

Z důvodu připravované rekonstrukce bývalého kina a předpokládaném přesunu divadelních souborů do nového "společenského domu", se vedení města rozhodlo tuto částku neuvolnit.

Spolupracujete s městem na projektu nového "společenského domu"?

K architektonické studii tohoto projektu jsme se dostali přes Okrašlovací spolek města Dobříše, kde je mnoho z nás také činných. V architektonické studii jsme loni na podzim společně upozornili na několik problémů, jejichž řešení může pomoci využití nových prostor.

 

Můžete je konkrétně zmínit?

Například skladové prostory pro zázemí divadla měli necelou poloviční plochu oproti stávajícímu stavu v kulturním domě, dispozice jeviště by umožňovala boční vstup, což výrazně zvyšuje scénické využití prostor.

Nerozuměli jsme také nutnosti otáčet jeviště oproti současnému stavu, což samozřejmě vede k nutnosti větších demolic a zpětnému provedení kabin technického zázemí na druhé straně objektu a tažení veškerých propojovacích kabelů ze suterénu pod stávajícím jevištěm na druhou stranu objektu. Tato úprava dle našeho názoru zvýší náklady o 2 až 3 miliony. Jedinou viditelnou výhodou tohoto řešení bylo otočení přístupu diváků do "společenského domu" blíže k centru města.

Výše uvedené se nakonec město rozhodlo částečně akceptovat. Skladové prostory se rozšíří o prostor zkušebny, na boční vchod bude pamatováno, důvodem otočení hlediště a jeviště je špatný statický stav stávajícího objektu.

Není cílem stávajícího vedení města začít stavět "společenský dům" již letos na podzim?

I podle našich informací tomu tak má být. Stávající vedení města preferuje projekty, které se podaří dokončit během jejich funkčního období, tedy do léta či podzimu 2018.

Co si chystáte pro diváky na tento rok 2016?

Na festivalu bude mít premiéru nejspíše nějaká klasika. Výběr proběhne do konce ledna. Uvažované tituly jsem zmiňoval na začátku rozhovoru. Na podzimní část sezóny připravíme něco modernějšího.

Dokonce to vypadá, že zkusíme společnými silami připravit nějakou vlastní komedii založenou na konfrontaci postojů dnešní elity k tématům, které jsou nebo by měly být nejvíce diskutovány, s možnou skutečností za zhruba 30 let. Bude to změna oproti stávající praxi. Je to šance oslovit další potenciální spolupracovníky, herce a hlavně diváky.

Na konci rozhovoru mi dovolte poděkovat divákům v Dobříši, kteří dokážou ocenit snahu, odpustí nedokonalosti, a které nám většina hostujících amatérských divadel závidí.

**********************************

Stručná historie spolku Kruh

Ochotnický spolek Kruh byl založen roku 1963 díky iniciativě Mirka Procházky, jako první byla nazkoušena pohádka Mluvící prsten a další pohádky následovaly.

V roce 1967 Mirek Procházka přijal nabídku  pracovat na půl úvazku jako ředitel Kulturního domu ROH, po roce 1968 podal výpověď z funkce ředitele s důvodem nesouhlasu vstupu vojsk ze "spřátelených zemí", čímž předešel výpovědi. Poté nastalo přerušení činnosti.

V roce 1994 pana Procházku požádal o pomoc Pavel Bodor a ten se díky tomu do spolku vrátil a postupně se s pomocí mládeže, pana Radima Webera a mnoha dalších divadelnic a divadelníků obnovila jeho činnost. V obnovení činnosti výrazně pomáhal i Okrašlovací spolek města Dobříše.

V roce 2006 bylo obnoveno organizování dobříšských divadelních festivalů – Festival ochotnických divadel. Zůstává součástí Májových slavností.

V roce 2011 byl spolek oficiálně zaregistrován.

V roce 2013 spolek oslavil úžasných 50 let od založení!