První období 1963-1969

(ze vzpomínek Mirka Procházky)


Když jsem se vrátil z voj. služby, tak mé kroky vedly do kulturáku, ale bohužel  divadelní spolek již neexistoval. Přece jenom díky kamarádům a  podpoře tehdejší "Mladé  garnitúře" jsme nacvičili divadelní pohádku "MLUVÍCÍ PRSTEN" a pochopitelně i odehráli. Bratr Jirka hned nacvičil s dětmi další pohádku "O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku"  a  zase já další "Neohrožený Mikeš". Dokonce již jsme dali dohromady soubor "dospěláků" a nacvičil komedii "Gangsteři z Valance".  Ještě připomenu, že jsem v roce 1967 přijal nabídku  pracovat na půl úvazku jako ředitel Kulturního domu ROH pro potřeby celého města. Proto jsem mohl být  k užitku  právě tomuto ochotnickému spolku KRUH.  Okrajově sdělím, že s honorářem 720,- Kčs  měsíčně. Podotýkám:  v jedné osobě - prostě  sám. Málem   jsem zapomněl, že pokladník, kterému jsem musel mšsíčně předávat veškeré utržené peníze z akci a  výběru kurzovného, tak ten byl měsíčně honorován 800,-Kčs.

Avšak i mimo dříve sehraného kabaretu jsem nacvičil se spolkem KRUH  také  zpěvohru "V tichém domě na Čertovce" . Ta se totiž stala slavnostním představením, neb v roce 1956,  byla tato budova, coby dřívější synagoga  přebudována  na současnou podobu Kulturního domu, tak v tento den 26.prosince 1956 byla slavnostním představením a tím otevřením tohoto KULTURNÍHO  DOMU.

Ale to již se psal rok 1968 a moje aktivita : ANTIBOLŠEVISMU byla tak u mne silná a emocionální, že jsem podal výpověď z této funkce ředitele s důvodem nesouhlasu vstupu vojsk ze "spřátelených zemí", čímž jsem předešel  vyhazovu. Má "aktivita" byla tak nevhodná, že tehdejší soudruh předseda MNV Dobříš  (s. Hrbek) doporučil, abych se přespříliš nezdržoval v této budově s mými případnými aktivity. Tak jsem  vyhověl!  Jednak proto, že do posledních dnů života byl Pepík Novák (nastávající ředitel) můj velký přítel a já jsem mu proto nechtěl ani činit potíže při jeho zaměstnání. Akorát mi je líto, že z tohoto kulturního domu  nechal vynášet  pohřební ostatky  soudruha předsedy  Hrbka..........

Nu a tak tomu bylo až do roku 1994 !  Kdyby mne nepožádal o pomoc právě zde mockrát vzpomínaný Pavel BODOR, tak  bych asi tvořil pro tu Thálii to "ochotničení" někde jinde!