1964-1967

Bohužel  přišla krize , že se nic mezi lety 1964 – 1967 nesehrálo !   A ani nic podobného,  pojíc se  s činností ochotnického divadla,  se nekonalo!  Škoda!
 Až přece jen mi byl, mým zaměstnavatelem přidělen byt (listopad 1966), zde v Dobříši . Okamžitě zase ta kobyla mě počala kousat!  Bratr Jiří Procházka, také náruživý činovník, sezval s Frantou Němcem děti (ovšem dodám, že kamarádi trampové z Modrého kruhu ) a nacvičil jsem  s nimi divadelní pohádku : „ O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku “ –  hra byla sehrána  16. IV. 1967  A tak nějak mne už tenkrát napadlo, že pokud děcka ji nacvičí, mohl by se, tento soubor dětí nazývat „KROUŽEK“. Tím by se naplnila logika k onomu „K“ : Divadelní spolek KRUH  (DISK),  Tudíž i v tomto bodě bylo splněno fakta o  značení "K" ve zkratce DISK !  A protože jsem zase byl v tom kulturáku pomalu více jak doma, zřejmě si někdo všiml mých aktivit a pak pro mne přišla další překvapující nabídka a sice:......asi v měsíci květnu t.r. končila činnost okresní nadřazenost v této kulturní činnosti po stránce administrativní a snad i z fin. důvodu byl proto zdejší MNV  Dobříš  zřizován Jednotný společenský klub a to s přispěním a dotací čtyř  ZV ROH  sídlících v městě. Byl jsem proto osloven k fukci  vedoucího pracovníka jako za tajemníka  a to  pod rozhodující silou ZV ROH  Rukavičkářské závody RZ- Dobříš. Tak jsem se podvolil a byl jsem jmenován  tím jednatelem, s měsíčním platem 720- Kč. Takže poloviční úvazek, ale  nadále „fárajícím “ v Uranových dolech! K ruce mi byl určen ekonom, také na poloviční měsíční úvazek 1.000, -Kčs,  p.Vladimír Paukert, zaměstnanec RZ – Dobříš. 
Jedině kdo na tom asi vydělal nejvíce, byl samozřejmě, ochotnický div. spolek. Uvolnil jsem okamžitě dvě místnosti poblíž jeviště, kde svépomocnou činností vznikly dvě šatny a studovna, také osvětlovací park potřeboval své! Velmi důležitým prvkem pro nás byl záměr uchování loutek a mnoha kulis a i rekvizit, které byly ve zdejších zdech kulturního domu nevhodně již z minulosti skladovány! Naházené byly hala-bala  a mě proto pojímala  hrůza, jak se někdo mohl takto zachovat k tehdejšímu Dětskému loutkovému divadlu, po mnoho let vedeného díku a zásluhpu  p. Karla Maříka. 
Ovšem ještě rád připomenu, že nebýt po té reformě z r.1960 pí Evy Průšové a  sl. Brajerové, tak se nedochovala  ani tato zlomková část divadélka!  Tyto shora jmenované dámy, doslova vytahovaly kulisy a loutky ze lžíce  bagru,když budova divadélka byla demolována! Tyto dámy je převzaly k úschově do kulturního domu. Nu a pak jsem je zdědil i já!  Proto jsem je nemohl nechat ležet ve sklepě na zemi. Proto náš spolek DISK se zachoval s citem . Loutky jsme alespoň vyvěsili v prostorách určeného pro orchestřiště. Tam jsme „vyšpánkovali“  kulisy, urovnali i mnoho miniaturních rekvizit, které loutkám náležely. Prostě naše herecká kolegialita byla, těmito mnoha věnovaných hodin při  úklidu, naprosto velmi užitečná a potřebná ! 
****************************************************************************************************
 

 (Snad jen doplním, že v letech "ředitelování" soudružky Kestřánkové  (kolem roku 1980) se tyto loutkách ztratily, takže dnes se lidí dohadují, že byly prodané do tehdejšího  západního Německu....)