1964-1967
Bohužel přišla krize , že se nic mezi lety 1964 – 1967 nesehrálo ! A ani nic podobného, pojíc se s činností ochotnického divadla, se nekonalo! Škoda!
Až přece jen mi byl, mým zaměstnavatelem přidělen byt (listopad 1966), zde v Dobříši . Okamžitě zase ta kobyla mě počala kousat! Bratr Jiří Procházka, také náruživý činovník, sezval s Frantou Němcem děti (ovšem dodám, že kamarádi trampové z Modrého kruhu ) a nacvičil jsem s nimi divadelní pohádku : „ O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku “ – hra byla sehrána 16. IV. 1967 A tak nějak mne už tenkrát napadlo, že pokud děcka ji nacvičí, mohl by se, tento soubor dětí nazývat „KROUŽEK“. Tím by se naplnila logika k onomu „K“ : Divadelní spolek KRUH (DISK), Tudíž i v tomto bodě bylo splněno fakta o značení "K" ve zkratce DISK ! A protože jsem zase byl v tom kulturáku pomalu více jak doma, zřejmě si někdo všiml mých aktivit a pak pro mne přišla další překvapující nabídka a sice:......asi v měsíci květnu t.r. končila činnost okresní nadřazenost v této kulturní činnosti po stránce administrativní a snad i z fin. důvodu byl proto zdejší MNV Dobříš zřizován Jednotný společenský klub a to s přispěním a dotací čtyř ZV ROH sídlících v městě. Byl jsem proto osloven k fukci vedoucího pracovníka jako za tajemníka a to pod rozhodující silou ZV ROH Rukavičkářské závody RZ- Dobříš. Tak jsem se podvolil a byl jsem jmenován tím jednatelem, s měsíčním platem 720- Kč. Takže poloviční úvazek, ale nadále „fárajícím “ v Uranových dolech! K ruce mi byl určen ekonom, také na poloviční měsíční úvazek 1.000, -Kčs, p.Vladimír Paukert, zaměstnanec RZ – Dobříš.
Jedině kdo na tom asi vydělal nejvíce, byl samozřejmě, ochotnický div. spolek. Uvolnil jsem okamžitě dvě místnosti poblíž jeviště, kde svépomocnou činností vznikly dvě šatny a studovna, také osvětlovací park potřeboval své! Velmi důležitým prvkem pro nás byl záměr uchování loutek a mnoha kulis a i rekvizit, které byly ve zdejších zdech kulturního domu nevhodně již z minulosti skladovány! Naházené byly hala-bala a mě proto pojímala hrůza, jak se někdo mohl takto zachovat k tehdejšímu Dětskému loutkovému divadlu, po mnoho let vedeného díku a zásluhpu p. Karla Maříka.
Ovšem ještě rád připomenu, že nebýt po té reformě z r.1960 pí Evy Průšové a sl. Brajerové, tak se nedochovala ani tato zlomková část divadélka! Tyto shora jmenované dámy, doslova vytahovaly kulisy a loutky ze lžíce bagru,když budova divadélka byla demolována! Tyto dámy je převzaly k úschově do kulturního domu. Nu a pak jsem je zdědil i já! Proto jsem je nemohl nechat ležet ve sklepě na zemi. Proto náš spolek DISK se zachoval s citem . Loutky jsme alespoň vyvěsili v prostorách určeného pro orchestřiště. Tam jsme „vyšpánkovali“ kulisy, urovnali i mnoho miniaturních rekvizit, které loutkám náležely. Prostě naše herecká kolegialita byla, těmito mnoha věnovaných hodin při úklidu, naprosto velmi užitečná a potřebná !
****************************************************************************************************
(Snad jen doplním, že v letech "ředitelování" soudružky Kestřánkové (kolem roku 1980) se tyto loutkách ztratily, takže dnes se lidí dohadují, že byly prodané do tehdejšího západního Německu....)