Také a to ještě dříve, než se rozhodnete informovat o tom, co jsme hráli, nebo hrajeme, pak  přece jen to připomenutí, že toto hobby je nám pohádkou a proto:   

(ze vzpomínek Mirka Procházky, když začínal opět rokem 1963.....) 
******************************************
…..,protože i já jsem začal to své "ochotničení"  pohádkou , tak právě proto,  již jako "dospělák - režisér",  jsem na pohádkou nemoh´  přece zapomenout ! A  ještě navíc, že jsem chtěl  začít budovat divadelní soubor. Takže  od píky a s dětmi !  Pozval  jsem si  nejen děti, ale též jejich rodiče. Dokonce i prarodiče.
 O jedné divadelní pohádce jsem věděl, neb jsem ji nedávno shlédl na té "vojně", jmenovala se "Mluvící prsten" (1963) , ale  proč vlastně to vzpomínání...? Snad proto, že bych doporučoval každému vznikajícímu ochotnickému spolku, aby započal s divadelní pohádkou!  A možná ještě navíc  doporučuji,  zašátrat i ve všem tom, co  dřívější  ochotnické spolky sehrály,  tak nějakou tu pohádku  jistě najdete !  Tím budete  na prahu u toho  "ochotničení"  a můžete začít pak  ochutnávat   ta  "prkna, která znamenají svět" !
Teď, když vznikají tyto stránky, tak již máme za sebou takových pohádek docela dost. A budete-li chtít také okusit tu "divadelná´vášeň", tak Vás zveme do zdejšího Kultruního domu (zadní vchod, označený DISK)........., ale  přece jen musíme  dodat, že je nám ku škodě naše opozdilost !  Před ní se mějte na pozoru !
 ŠPATNÁ TO DISCIPLINA ! 
 Naším krédem by mělo proto být  a to u každého z nás, abychom se řídili citací :

" ČAS  VELEL,  VELÍ  A  BUDE  VELET ! "